Marantovité (Marantaceae)

Zvětšit :::

POPIS: Pokojové kultivary této čeledi pocházejí z tropických a subtropických oblastí Střední a Jižní Ameriky. V přírodě se vyskytuje 30 rodů marantovitých, čítajících okolo 400 druhů. Jako pokojové se pěstují druhy Kalatea (Calathea), Ktenante (Ctenanthe), Maranta (Maranta) a Stromanta (Stromante). Jsou to vytrvalé travnaté rostliny s dobře vyvinutým, nepatrně zbytnělým, kořenovým systémem, v němž se hromadí zásoby vody a živin, umožňující rostlině přežít krátké období sucha. Charakteristickým znakem, příznačným pouze pro marantovité, je ztluštění horní části řapíku bezprostředně u čepele listu. Díky tomu marantovité mohou zvedat a otáčet listy ke zdroji světla. Marantovité patří k rostlinám, které mají ozdobné listy. Proto mají kvítka zpravidla drobná a nevzhledná, mají je uspořádané do klasů. Po odkvětu nadzemní část některých marantovitých odumírá. Rostlina však nepřechází do období vegetačního klidu a nehyne. Necháme ji na původním stanovišti a dále ji zaléváme, protože se brzy objeví mladé výhonky. TEPLOTA: Marantovité jsou teplomilné rostliny. V létě jim vyhovuje teplota vnějšího prostředí, neměla by však přesáhnout 27 až 30°C. Optimální zimní teplota je 16 až 18°C, minimálně 14°C. Nesnáší průvan a prudké výkyvy teplot. OSVĚTLENÍ: Marantovité dobře snášejí stín a dávají přednost rozptýlenému světlu nebo lehkému polostínu. Přímé sluneční záření je přípustné jen v omezené míře, pouze časně zrána a na konci dne. Je-li osvětlení příliš intenzivní, rostlina může utrpět popáleniny nebo ztratit barvu listů. Marantovité můžeme pěstovat i při umělém osvětlení. ZALÉVÁNÍ, VLHKOST VZDUCHU: Díky shodným přírodním podmínkám (na rozdíl od některých jiných čeledí s rozsáhlejším areálem výskytu) jsou podmínky pro pěstování všech marantovitých stejné: Je to hojná zálivka a vysoká vlhkost vzduchu. Rosení závisí na druhu rostliny, neboť rostliny se sklopenými listy rosit nemusíme. Je-li však v místnost příliš suchý vzduch a teplota nad 25°C, orosování, třeba i třikrát denně, rostlinám ulehčí život. Proto marantovité stavíme na misky s vlhkými oblázky, keramzitem nebo prostě do misky s vodou, květináč obkládáme rašeliníkem sfagnum, stavíme je do širokých terárií, k fontánkám, prostě využíváme všech způsobů, abychom jim zajistili maximální vlhkost vzduchu. PŘESAZOVÁNÍ: Marantovité se jako mladé rostliny přesazují každý rok do standardní půdní směsi ze 2 až 3 dílů listovky, 1 dílu rašeliny, 1 dílu humusu, 1 dílu písku. Pro zlepšení výživy je prospěšné do půdy přidat i 1 díl jehličnaté zeminy. Nutností je dobrá, 2 až 3 cm vysoká drenáž. Do půdy také můžeme přidat kousky dřevěného uhlí. Při přesazování rostliny nesázíme příliš hluboko, došlo by ke zpomalení jejich růstu. Marantovitým výborně vyhovuje hydroponie.